Ekologické zemědělství s vizí a respektem k půdě. Na jižní Moravě, v katastrech obcí Svatobořice, Šardice a Nemotice, obhospodařuje paní Ošťádalová se svou rodinou úctyhodných 65 hektarů půdy. Jejich příběh je důkazem toho, že když se zaseje to správné semínko myšlenky, dokáže vyrůst v něco nádherného. Na jejich polích nevzkvétají jen pestrobarevné byliny pro SONNENTOR, ale rodí se tam i vizionářské projekty jako agrolesnictví, které vrací naší krajině vodu, odolnost a ztracenou rovnováhu.
VAŠE CESTA K EKOLOGICKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ ZAČALA UŽ HODNĚ DÁVNO. JAK NA TYTO ZAČÁTKY VZPOMÍNÁTE?
Informace o ekologickém zemědělství jsme začali sbírat dlouho předtím, než jsme se k němu vlastně dostali. Prvotní teorie přišla na vysoké škole, kde jsem studovala ochranu a využití zemědělského půdního fondu. Informace týkající se praxe jsme se pak dozvěděli přes tehdejší Sluneční bránu, dnešní SONNENTOR. Ráda na tu dobu vzpomínám. Jestli dobře počítám, byl to rok 2003. Tehdy začal můj budoucí muž pro Sluneční bránu pracovat jako výrobní technolog a já dostala možnost se brigádně účastnit předváděcích akcí na různých farmářských trzích.
V TÉ DOBĚ ALE BIO ZEMĚDĚLSTVÍ NEBYLO ZROVNA BĚŽNOU PRAXÍ, ŽE?
Přesně tak. Po desítkách let intenzivního chemického zemědělství na jižní Moravě bylo v tu dobu ekologické zemědělství spíše nadávkou a něčím hodně neznámým. Pak se na nějaký čas naše cesty se SONNENTOREM rozešly, ale semínko ideje stát se ekologickým pěstitelem bylin bylo nekompromisně zaseto. V roce 2009 jsem se zaregistrovala jako zemědělský podnikatel. Naše farma se musela zaregistrovat u certifikační organizace a podstoupit dvouleté přechodné období, aby se mohla stát ekologickou. A na jaře roku 2014 se naše cesty se SONNENTOREM opět spojily na našem prvním setkání pěstitelů. Od té doby každoročně dodáváme ve větší či menší míře bio bylinky.
ŘÍKÁTE RODINNÁ FARMA. ZNAMENÁ TO, ŽE S VÁMI NA POLI PRACUJÍ I DĚTI?
Rodinná farma neznamená, jak je kolikrát mylně považováno, že s námi hospodaří i naše děti. V momentě, kdy se z koníčku stává hlavní zdroj obživy, mi nepřijde etické, abych nutila děti se zapojovat do činnosti farmy. Přece jen by se jednalo o dětskou práci, která je na hraně právních předpisů. Zemědělství je zaměstnání jako jakékoli jiné. Vám dítě také nepomáhá ve vašem zaměstnání. To však neznamená, že se na polích neobjeví. Pokud se děti samy nabídnou, že by rády s něčím pomohly, dostanou samozřejmě adekvátní odměnu.
JAK VLASTNĚ VYPADÁ VÁŠ BĚŽNÝ PRACOVNÍ DEN?
Jelikož jsme vyloženě rostlinná farma, je naše hlavní činnost nasměrována do vegetačního období, proto je každodenní chod trochu jiný v zimě a v létě. V letní sezóně jsme mnohem více pod tlakem. Bylinky nepočkají, ony kvetou teď a hned potřebují sesbírat. Když se do toho přidá vlhké počasí, délka schnutí v sušárně se prodlužuje a dostává nás do situace, kdy už máme nachystané vozíky s čerstvými květy a čekáme na dosušení květů z předešlého dne.
S JAKÝMI DALŠÍMI VÝZVAMI NEBO PŘEKÁŽKAMI SE V ZEMĚDĚLSTVÍ POTÝKÁTE?
Výzvy a překážky bereme tak, jak přicházejí. Každá překážka, kterou musíme řešit, nás posune vpřed. Nemá smysl nad nezdarem lamentovat, jde o to se poučit a vzít nově nabytou zkušenost v potaz v budoucnu. Zemědělství je natolik specifické, že na něj neexistuje žádný podrobný návod, jen představa o krásném porostu na poli. Jedná se o souhru několika faktorů a vy v roli režiséra určujete, kdy a jak provést jednotlivé zásahy s nejistým výsledkem. A když se to nakonec povede, je to opravdová upřímná radost a řeknete si, že to má smysl.
JE NĚCO, CO VÁM DĚLÁ STAROSTI PRAVIDELNĚ KAŽDÝ ROK?
Konkrétně jedna z velkých starostí, která se každý rok opakuje, jsou výsledky rozborů dodaných bylin. Na všech pozemcích hospodaříme v režimu ekologického zemědělství (bio) a bez syntetických pesticidů a průmyslových hnojiv, ale okolní pozemky jsou konvenční. To znamená, že na nich probíhá zemědělství, ve kterém se používají různé postřiky a hnojiva. Jestliže jsou tyto zásahy provedeny za větrného počasí, hrozí přestřik i na naše ekologické pozemky. Bohužel ani ochranné pásy tomu nemusí vždy zabránit. V takovém případě je celá sklizeň znehodnocena a uplatnění náhrady škody bývá v praxi velmi obtížné.
Než se přesuneme k další otázce, doplňme si malý kontext. Rodina Ošťádalových totiž nezůstává jen u tradičního pěstování, ale neustále hledá inovativní cesty, jak propojit zemědělství s péčí o krajinu a komunitu. Věnují se například vizionářskému projektu agrolesnictví a letos se s nimi naši zákazníci mohou dokonce potkat osobně přímo na poli v rámci oblíbeného Bylinkobraní.
LETOS SPOLUPRACUJETE NA PROJEKTU „BYLINKOBRANÍ“. CO TO PRO VÁS A PRO NÁVŠTĚVNÍKY ZNAMENÁ?
Nyní už máme zaseto a čekáme na vláhu. Letos jsme poprvé zvolili jinou technologii pěstování, a to do hrůbků. Snažíme se eliminovat co nejvíce ruční práce před samotným sběrem, který se už bez lidských rukou pochopitelně neobejde. Pevně věříme, že měsíček vyroste do nádherného porostu, počasí bude při samotném Bylinkobraní přát a návštěvníci si užijí skvělý den, který se jim nadlouho zavrtá do paměti. Den plný sluníčka, teplého počasí, osvěžujícího větříku, specifické vůně měsíčku, bzučení hmyzu a vyvýšeného porostu tak, aby záda nebolela. Bude to jedinečný zážitek.
ZMÍNILI JSME TAKÉ AGROLESNICTVÍ. MŮŽETE NÁM TENTO PROJEKT PŘIBLÍŽIT?
Je to náš další projekt na podporu biodiverzity a zadržení vody v krajině. Realizujeme ho v Nemoticích na Vyškovsku a vyčlenili jsme na něj 22 hektarů. Agrolesnictví je způsob hospodaření, který na jednom pozemku kombinuje pěstování ovocných i lesních stromů se zemědělskými plodinami. Díky této kombinaci se zvyšuje odolnost krajiny, zadržuje se voda v půdě a zlepšuje její kvalita. Navíc se zmírňuje půdní eroze, zlepšuje mikroklima, podporuje biodiverzita a vytváří se stabilnější ekosystém. Dalším pozitivním přínosem je vznik estetické členité krajiny.
